Po výbuchu vstala jako fénix. Pak přišla ještě těžší cesta: přiznat si, co se jí stalo v dětství
Jedno z nejtěžších přiznání přišlo až po letech. Jako třináctiletá či čtrnáctiletá totiž podle svých slov zažila nevhodné sexuální chování ze strany strýce. Dlouho ho však ani sama nevnímala jako něco, za co by měl nést odpovědnost někdo jiný. Zlom přišel až během rozhovoru s kamarádkou. „Ptala se mě, jaké mám v rodině mužské vzory. Řekla jsem jí, že mám milujícího a podporujícího tátu, a pak jsem jen tak dodala, že tam byl strýc, který se mě, když mi bylo asi třináct nebo čtrnáct, dotýkal a líbal,“ vzpomíná. Reakce kamarádky ji zaskočila. Poprvé totiž začala připouštět, že něco, co tolik let nosila v sobě, vůbec nebylo v pořádku. „Nikdy mě ani ve snu nenapadlo, že vina nebyla na mé straně.“
