Celý národ znal jeho hlas, po mrtvici o něj přišel. V nejtěžších chvílích mu zůstala životní láska
Před kamerou začínal ještě na počátku třicátých let a velké romantické hrdiny skutečně téměř nedostával. Jeho doménou byli úředníčci, pedanti, sluhové, sousedé, inspektoři a nejrůznější malí muži s velkým charakterem. Právě v nich ale dokázal být nepřehlédnutelný. Diváci si ho dodnes pamatují jako školního šplhouna Mazánka z Cesty do hlubin študákovy duše, inspektora Mrázka z Hříšných lidí města pražského, dědu Lišku z komedie Což takhle dát si špenát nebo astrologa z Císařova pekaře.
