Od Off

Padesátka na demonstraci: Herci, básnička, populární zpěvák a někdo od Cimrmanů…

„Hlavně aby zase nehráli Hutku,“ poznamenala zlověstně moje kamarádka P., když jsme spolu v listopadovém odpoledni mířily na nejnovější demonstraci. Shodly jsme se, že mátožné pohupování v ucouraném rytmu nekonečných slok Co je nejmocnější? Co je nejmocnější? Prav-do-mluvné slóóvo už v nás jaksi nevzbuzuje ty správné emoce. Místo kýženého zápalu pro svobodu a demokracii spíš chuť prokličkovat davem a jít někam na dvojku.

Když jsem jako teenagerka v našem okresním městě chodila na demonstrace v listopadu 1989, dojímala jsem se už při Krásný je vzduch, krásnější je moře a znala jsem všechny sloky zpaměti. (Znám je zpaměti i teď – a to je právě problém.) Nadšení pro společenskou změnu přebíjelo mrznoucí palce u nohou a s vervou jsem se připojovala ke skandování čehokoli, co zrovna v davu rezonovalo.

Další Čtení :  „Vítej na světě, Matyášku!“ Veronika Lálová oznámila nejkrásnější životní novinku

Přece jen má smysl tady být. Není to totéž jako dát lajk na Facebooku, tohle je skutečné…

Dneska před demonstrací vrstvím termoprádlo, dobíjím mobil a do skandování se nutím s jistými rozpaky. Hlavně mi ale dramaticky klesla trpělivost a výdrž. S každým dalším řečníkem, který se sápe na pódium a slibuje, že bude stručný (ti jsou nejhorší), mě víc bolí záda.

Další Čtení :  Pneumatika kolem pasu Japonky netrápí ani po padesátce. Jejich trik si můžete osvojit i vy

V duchu si odškrtávám: delegace herců, básnička, populární zpěvák, někdo od Cimrmanů. Proč musí demonstrace připomínat televizní estrádu, říkám si a začínám litovat, že jsem si s sebou nevzala skládací židličku, protože jsem nechtěla vypadat jako důchodkyně. Zalekne se snad někdo recitace, vtipných scének a dojemného zpěvu? Po hodině a půl mám chuť inspirovat se u Francouzů a vzít do ruky dlažební kostku. Představím si ten titulek: Dvaapadesátiletou ženu policie obvinila z trestného činu výtržnictví. No dobře, tak ne.

Konečně hymna. Zatímco Francouzi v Marseillaise volají po tom, aby se krev nepřátel vsákla do jejich polí, my se spokojíme s lyrickým popisem krajiny. Ale když se rozhlížím po lidech, co stojí okolo a jsou tu ze stejného důvodu jako já, vidím ty mladé i ty mnohem starší, říkám si, že přece jen má smysl tady být. Není to totéž jako dát lajk na Facebooku, tohle je skutečné.

Další Čtení :  Čistíte si zuby poctivě, a stejně máte kazy? Dentální hygienistka odhaluje skrytou příčinu

A samozřejmě je to skvělá záminka jít potom s P. na dvojku. Cestou se přistihnu, že si potichu prozpěvuju: Co je nejmocnější? Co je nejmocnější?

„Neopovažuj se,“ loupne po mně očima P.

ZDROJ ZDE