Historie plná předsudků: Příběhy intersex osobností, které dějiny trestaly
Caster Semenya přišla na svět 7. ledna 1991 v Jižní Africe. Od narození ji označili za dívku, vychovávali jako dívku, celý život žila jako žena. Její talent pro běh však spustil řetězovou reakci událostí, které ji proměnily v symbol celosvětového sporu o to, kdo má právo být ženou ve sportu.
V roce 2009 vyhrála zlatou medaili na mistrovství světa v běhu na 800 metrů. Okamžitě po triumfu ji Mezinárodní atletická federace IAAF nařídila gender verification – ponižující vyšetření genitálií, chromozomů a hormonů. Výsledky ukázaly, že má 46 XY chromozomy a 5-alfa-reduktázový deficit. Jedná se o stav, při kterém se XY jedinec rodí s nejednoznačnými nebo ženskými genitáliemi, ale v pubertě jeho tělo produkuje mužské hladiny testosteronu.
IAAF argumentovala, že XY DSD atletky s vysokým testosteronem mají neférovou výhodu oproti ostatním ženám. Takže přišly regulace. V roce 2018 federace stanovila nová pravidla – atletky jako Semenya musí snižovat testosteron léky, jinak nemohou závodit. Court of Arbitration for Sport v roce 2019 tyto regulace potvrdil. Semenya však bojovala dál a podala odvolání k Evropskému soudu pro lidská práva. Ten v červenci 2025 rozhodl, že její právo na spravedlivé slyšení bylo porušeno. Samotné regulace však zůstaly v platnosti.
Její slova vystihují absurditu situace: Byl jsem vychována jako dívka, žiju jako žena, závodím jako žena – a přesto mi říkají, že nejsem žena. Případ Caster Semenya je kulminací staletí kontroly intersex těl. Od inkvizičních procesů k sportovním tribunálům, od klášterních vyloučení k olympijským diskvalifikacím. Metody se změnily, podstata zůstává. Intersex ženy musí být eliminovány, ať už nucenými léky nebo vyloučením ze soutěží.
