Po smrti milovaného pejska ji drtily výčitky: Jedno setkání jí pomohlo pochopit, že ho nezradila
Poslední karta na vrchu byl Měsíc. Svítí na kartě na obloze, pod ním vyjí dva psi, rak vylézá z vody, cesta vede mezi dvěma věžemi do temnoty. „Tady je vaše vnitřní noc,“ řekla jsem měkce. „Strach, iluze, ty noční můry a pochybnosti, které vás ještě drží. Měsíc vám ukazuje, že teď kráčíte temnou cestou plnou stínů a otázek ‚co kdyby‘, ale také to znamená, že toto je nutná fáze. Temnota není navždy, až projdete touto nocí, až dovolíte těm stínům promluvit a pak je pustíte, vyjde vám na konci cesty světlo. Beníček je tam s vámi i v té tmě, jako ten věrný pes, co vyje k Měsíci. Neopouští vás.“
