Pravdivé příběhy: „Někdo vás musí hlídat!“ Sousedka z přízemí monitoruje každý náš krok
Záznamy, které berou dech
Postupem času se z náhodných setkání stala systematická špionáž. Paní Králová trávila hodiny u okna v přízemí, odkud měla dokonalý přehled o každém, kdo prošel vchodem. Už to nebylo jen o tichém pozorování. Začala nás zastavovat a podrobovat výslechům, které maskovala za sousedskou konverzaci. „Vy chodíte domů v šest, nebo v půl sedmé?“ zastavila mě jednoho dne na schodech s tužkou v ruce. Zasmála jsem se tomu absurdnímu dotazu a odpověděla, že záleží na práci. Jenže ona se neusmála. Jen zamručela to své „Hm“ a provedla další zápis do sešitu. Terčem se stali všichni. Soused Petr ze třetího patra musel vysvětlovat, jestli muž, který ho navštívil, je jeho bratr. Když odsekl, že je to jen kamarád, rty paní Králové se stáhly do úzké, nepřátelské linky. Atmosféra v domě houstla. Brzy jsme si o ní šeptali na chodbách. Jana z druhého patra to pojmenovala přesně: „Ta ženská si nás normálně zapisuje. Kdo kdy přijde, kdo kdy odejde“. Definitivní potvrzení mých obav přišlo, když jsem jednou zahlédla její otevřený notýsek. Stránka za stránkou byla zaplněna strohými údaji: 17:42 – muž, 3. patro 18:05 – žena, 2. patro 18:11 – neznámý muž. Když si všimla, že se dívám, notýsek bleskově zaklapla. „Pořádek musí být,“ pronesla tehdy tiše a v jejím hlase byla cítit fanatická jistota.
