Přibývá třicátníků s agresivní formou rakoviny. Odborníci hovoří o epidemii

Ještě donedávna byla rakovina považována především za onemocnění vyššího věku. V posledních letech ale lékaři i vědci upozorňují na znepokojivý trend – stále častěji se objevuje i u lidí ve třiceti či čtyřiceti letech, a navíc v agresivnějších formách. Proč k tomu dochází a jakou roli hraje životní styl, genetika nebo opožděná diagnostika?

Výsledky britské studie z roku 2023, která byla publikována v odborném časopise British Medical Journal, potvrdily, že rakovina u lidí mladších padesáti let je stále častější. Za posledních třicet let se počet lidí, kteří časně onemocněli nějakým typem nádoru, zvedl o téměř 80 procent (dnes jde tedy o 3,26 milionu nemocných). A do roku 2030 má nemocných ještě přibývat. Smutným faktem je, že za rok zemře na rakovinu více než milion lidí mladších padesáti let. Do studie bylo zahrnuto 204 zemí a 29 typů rakoviny, výzkum byl zaměřen na nemocné ve věku 14 až 49 let. Vědci zjistili, že nejvíce se umírá na rakovinu prsu, plic, žaludku a střev.

Pomoci může onkologická prevence, kterou ale třetina populace zanedbává. „Česká republika má jednu z nejbohatších nabídek screeningů, hrazených ze zdravotního pojištění, na světě,“ uvedl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. „U rakoviny děložního hrdla známe původce – HPV virus, víme, jak vypadá přednádorové onemocnění, a umíme ho včas najít,“ říká přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK David Cibula a dodává: „Pro nádory dělohy nemáme screening, ale umíme je u většiny žen odhalit včas, tedy ve stadiu vyléčitelného onemocnění. Varovat ženy by mělo nepravidelné krvácení, v takovém případě by měly co nejdříve navštívit gynekologa.“

Nejhorší situace je u karcinomu vaječníků, u nichž zatím neexistuje screening a ani lékaři nedokážou toto zhoubné onemocnění odhalit včas.

Z celkového počtu nově diagnostikovaných nádorů tvoří 3 až 4 % nádory u dospívajících a mladých lidí. Podle dat z evropsky vyspělých zemí výskyt nádorových onemocnění u dospívajících a mladých dospělých postupně narůstá, a to přibližně o procento ročně.

„Vliv může mít opožděná diagnostika, mladí lidé vyhledají svého praktického nebo odborného lékaře později, než by bylo dobré, zejména v případě, že nemají s nádorovým onemocněním v rodině nebo ve svém okolí zkušenost. K opožděné diagnostice přispívá i malé povědomí o nádorových onemocněních u mladších ročníků. U vyléčených mladých onkologických pacientů se častěji vyskytují některá civilizační onemocnění, je zde také riziko vzniku dalších nádorů, s prodlužujícím věkem se často dožívají své druhé rakoviny,“ říká Lívia Večeřová, vedoucí lékařka Mamocentra FNB Praha.