Proč ženy častěji trpí autoimunitními nemocemi? Tělo se někdy obrátí samo proti sobě

Roztroušená skleróza, Hashimotova tyreoiditida, lupus, revmatoidní artritida a další asi stovka rozličných chorob. Autoimunitní onemocnění postihují miliony lidí po celém světě, u řady z nich tvoří většinu pacientů ženy. Odborníci se domnívají, že za tím stojí kombinace hormonálních, genetických i imunologických faktorů.

Při autoimunitním onemocnění imunitní systém chybně vyhodnotí vlastní tkáně jako cizorodé a nebezpečné. Začne se proti nim bránit, čímž ale v těle vyvolává chronický zánět.

„Zánět je v těle řadu let a postupně ničí orgány. Naším cílem je zastavit ho, ať už léky, nebo úpravou životního stylu. U některých pacientů by to dle našich hypotéz mohlo k zabrzdění postupu nemoci stačit,“ popisuje profesorka Dana Horáková, odborná garantka celostátního registru pacientů s roztroušenou sklerózou ReMuS.

Při některých autoimunitních onemocněních trpí jen jeden orgán, jiné ale zasahují celý organismus. Řada z těchto chorob zasahuje trávicí ústrojí, vyvolává opakované zažívací obtíže nebo změny hmotnosti. Nemoci jako celiakie, autoimunitní gastritida, ulcerózní kolitida a Crohnova choroba patří k těm, které častěji postihují ženy. U některých tvoří ženy až 90 procent všech pacientů.

Jedním z nejpravděpodobnějších vysvětlení jsou ženské pohlavní hormony. Není náhodou, že se některé nemoci objevují nebo zhoršují v obdobích výrazných hormonálních změn, například v dospívání, po porodu nebo během perimenopauzy.

Například estrogen ovlivňuje fungování imunitního systému a intenzitu imunitní reakce. Právě díky tomu bývají ženy v boji s infekcemi často odolnější než muži, což potvrzuje i studie zveřejněná v Nature Reviews Immunology. Silnější obranná reakce však může mít i svou stinnou stránku.

Významný vliv mají také genetické faktory. Ženy mají dva chromozomy X, zatímco muži pouze jeden. Na chromozomu X se přitom nachází řada genů, které souvisejí s imunitním systémem. Vědci se domnívají, že právě tato genetická výbava může částečně vysvětlovat vyšší výskyt autoimunitních onemocnění u žen.

Diagnostika bývá často složitá. První příznaky mohou být nenápadné a připomínat řadu jiných zdravotních problémů. Dlouhodobá únava nebo poruchy koncentrace mohou vzniknout z nemoci, ale i následkem stresu. Bolesti svalů a kloubů přičtete věku. Zvýšená citlivost na chlad a teplo, kožní projevy nebo opakované záněty nemusí být tak alarmující, abyste je řešili s lékařem. Právě proto někdy trvá měsíce i roky, než se podaří určit správnou diagnózu.

Přesná příčina vzniku většiny autoimunitních onemocnění zatím není známá, proto neexistuje spolehlivý způsob prevence. Odborníci však upozorňují, že důležitou roli může hrát zdravý životní styl, dostatek spánku, pravidelný pohyb a zvládání chronického stresu.

„Psychologické faktory jsou dost podceňovanou příčinou. Zejména dlouhodobý stres, perfekcionismus, tendence sám sebe ze všeho vinit nebo bezohlednost vůči vlastním potřebám mohou obrátit imunitní systém proti vám,“ vyjmenovává pražská psychoterapeutka Dominika Čechová.

Klíčové je také nepodceňovat dlouhodobé zdravotní potíže, hledat v nich souvislosti a v případě přetrvávajících příznaků vyhledat lékaře. Čím dříve je nemoc odhalena, tím větší je šance na účinnou léčbu a zpomalení jejího průběhu. Přestože většinu těchto nemocí zatím nelze vyléčit, moderní medicína dokáže výrazně zmírnit příznaky a pomoci pacientům, a zejména pacientkám, vést plnohodnotný život.