Ztráta manžela jí otevřela dveře k nové vášni. Eva našla štěstí v netradičním řemesle
Právě jsem vytahovala z trouby jablečný štrúdl, když Karel položil klíče na botník. Ten zvuk kovového cvaknutí o dřevo mi zůstane v hlavě do konce života. Dívala jsem se na jeho záda v té drahé outdoorové bundě, kterou si koupil minulý měsíc, a věděla jsem to dřív, než promluvil. „Evo, já už takhle nemůžu,“ řekl a ani se na mě neotočil. „Mám pocit, že se tady dusím. Potřebuju ještě něco zažít, než bude úplně pozdě. Chci se prostě nadechnout.“ Stála jsem tam s utěrkou v ruce a jediné, co mě napadlo, bylo: „A co ten štrúdl? Jsou v něm ty rané renety, co jsi chtěl.“ „Nech si ho,“ odpověděl, vzal si svůj kufr – ten stříbrný, skořepinový, co jsme kupovali na tu nešťastnou cestu do Egypta – a odešel.
