„Ministr kultury je všivák a klidně mu to řeknu do očí,“ říká rozhořčeně Jan Rosák
„Byla mi nabídnuta spolupráce. To bylo někdy v osmdesátých letech, když jsem si zažádal, jestli by mi povolili cestu do Švýcarska za bratrem. Oslovili mě dva agenti s tím, že chtěli vědět, jak to chodí v rozhlase a o čem se tam mluví,“ popsal Rosák, jehož bratr v roce 1968 opustil republiku. „Jak jsem to slyšel, tak jsem pochopil, že jsem se ocitl v nejsvízelnější situaci svého dosavadního života, že teď se to celé láme, a zpotil jsem se všude. Začal jsem švejkovat. V podstatě jsem to odmítl a bral jsem to tak, že jsem v podstatě skončil v rozhlase. Jen jsem čekal, kdy to přijde. Ale bylo to takové latentní, třeba když jsem chtěl přejít do oddělení Dobrého jitra, tak jsem zašel za šéfem a on mi řekl, ať si nedělám legraci, že tam má napsáno, že jsem odmítl jistou spolupráci,“ rozvyprávěl se moderátor, který pro kolaboraci Klempíře s režimem nemá absolutně žádné pochopení.
