Nezlomný na jevišti, křehký v životě: příběh Norberta Lichého, který skončil příliš brzy
Ostrava jako osud
Norbert Lichý se narodil v roce 1964 v Ostravě – městě, které v jeho životě sehrálo zásadní roli. Drsné industriální prostředí, sociální kontrasty i syrová energie regionu se později otiskly nejen do jeho herectví, ale i do jeho osobnosti. Sám často říkal, že Ostrava ho „vychovala“ víc než jakákoli škola. Dětství neměl idylické. Vyrůstal v prostředí, kde se neřešily emoce, ale přežití. O rodinném zázemí mluvil jen útržkovitě, nicméně z rozhovorů vyplývá, že blízké a stabilní vztahy mu v raném věku chyběly. Už tehdy se u něj formovala uzavřenost a sklon hledat úniky. „Táta umřel na silvestra v roce 1986, když mu bylo 61 let. Před tím byl řadu let hodně nemocný a já si dodnes myslím, že na jeho zdraví se podepsalo i to, že byl v „krizových letech“ ředitelem divadla. Nebo spíš to, jak se k němu postavili lidé, které miloval. Tedy herci. Ale možná, že se mýlím. Víte, hodnotit dobu, ve které jste nežili, nebo byli dítětem, je hezké, ale co s tím? Já jsem ročník 1964, a z toho patrno, že jsem taktak utekl pubertě a tatínkovy rady moc neposlouchal. Co mi ale bezpochyby dal, byl vztah k divadlu, ke kumštu. K tomu prostoru, kde je vše možné a kde vzniká něco nevýslovně krásného. A že jde o duši a o věrnost. A že tomu jde propadnout a věnovat tomu vše,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDnes.cz.
