Po dceři toužila, pak ji ale odložila. Jaká byla Jana Brejchová matka?
„Šla jsem za profesorem Šnaidem na kliniku U Apolináře a říkám, že jsem možná těhotná a jaká náročná práce mě čeká. A co on na to. Pan profesor povídá: ‚Paní Brejchová, vy už dítě mít nemůžete, dejte si do pořádku hlavně nervy. Míváme tu často případy jako vy – ženy tolik touží po dítěti, že si příznaky evokují.‘ Vyšetřil mě, nic. Mně ale bylo čím dál hůř,“ popsala osudné okamžiky Brejchová. A i když verdikt lékaře zněl jasně, ona se myšlenky na dítě nevzdala. „Přestala jsem kouřit, protože mi kouř najednou vadil, dál mi bylo nevolno. Tak jsem šla znovu za profesorem a povídám: ‚Vím, že mě máte asi trochu za blázna, ale vážně si myslím, že můžu být v jiném stavu. A kdybych zrušila zahraniční natáčení na poslední chvíli, bude to stát miliony. Teď mám podepsat smlouvu, můžete mě, prosím, vyšetřit ještě jednou?‘ Udělal mi znovu testy a užasle prohlásil: Tedy, paní Brejchová, stal se zázrak. Máte pravdu.“
