Monika musela kvůli preeklampsii porodit ve 31. týdnu. Syn vážil jen 700 gramů a čekal ho boj o život
Proměna českých rodiček
Rostoucí riziko preeklampsie úzce souvisí se zvyšujícím se věkem matek, rostoucím výskytem nadváhy, zvyšující se incidencí autoimunitních onemocnění a častějším využíváním metod umělého oplodnění (IVF).
Vyšší věk: Průměrný věk matky při narození dítěte se aktuálně pohybuje na hranici 30,5 roku, u prvorodiček dosahuje 29 let . U žen starších 40 let se pravděpodobnost rozvoje preeklampsie zvyšuje až dvojnásobně oproti mladším rodičkám.
Nadváha a obezita: Více než polovina dospělé populace v ČR trpí nadváhou nebo obezitou, přičemž ve věkové skupině žen 35–49 let má normální váhu už jen 37 % žen . U obézních žen s BMI nad 30 je riziko preeklampsie 3,4krát vyšší než u žen s normální hmotností.
Umělé oplodnění: Těhotenství po IVF, zejména s darovanými vajíčky, přináší kvůli odlišné imunologické reakci mnohem vyšší riziko rozvoje preeklampsie. V těchto případech je až třikrát vyšší oproti přirozenému početí .
Zatímco následky preeklampsie mohou být velmi vážné, těhotné ženy o této hrozbě často nevědí. Mezi varovné příznaky rozvinuté preeklampsie po 20. týdnu gravidity patří bolesti hlavy, bolest v oblasti žaludku a podžebří, poruchy vidění a otoky. Nejzávažnější formu eklamptického záchvatu provází křeče a bezvědomí připomínající epileptický záchvat.
